Přírodovědní

V tomto přírodopisném dokumentu objevíte úžasný svět biodiverzity. Od žhavých písečných dun Namibie, přes tropický tasmánský deštný prales, až po hořké vody Baltského moře – tento film odhaluje nejpozoruhodnější ekosystémy a tvory, kteří je obývají. Dozvíme se také, jak lidská činnost vedla k zániku mnoha pozoruhodných druhů, a zamyslíme se nad tím, jak je důležité zachovat rozmanitá životní prostředí. Zjistíme, jak si příroda během milionů let vyvinula nové metody přežití. Dozvíme se, jak moderní společnost tato řešení využívá v každodenním životě, při výrobě léků, nových technologií a navrhování nového designu. Tento snímek je oslavou zázraků naší přírody. Ale zároveň přináší důležité poselství o dopadu lidské činnosti na naše neobyčejné ekosystémy a vybízí nás k zamyšlení, jak je důležité zachovat rozmanité…

Správy jednotlivých NP se především snaží uchovat ekosystém nejméně ovlivňovaný člověkem. Chtějí ukázat hodnoty krajinářské, přírodní (vzácnou faunu a flóru), nebo kulturní (lidovou architekturu, sakrální aj. památky). Proti tomu ovšem stojí módní přístup, ryze konzumní, všechno v národních parcích přizpůsobit potřebám lidí. Proto se cyklus bude blíže věnovat zajímavým záchranným programům národních parků.

Tento dokument je závěrečnou epizodou cyklu Středomoří – soužití člověka a přírody a je takzvaným ‚filmem o filmu‘. Přináší scény ze zákulisí, které přibližují práci filmařů, kteří použili nejmodernější technologie k zachycení jedinečných, dechberoucích záběrů přírody. Diváci se znovu podívají na nejvzácnější středomořské druhy, tentokrát ale z jiného úhlu pohledu. Seriál se natáčel dva roky ve dvanácti různých zemích a snaží se odpovědět na otázku, co lze udělat pro ochranu těchto ohrožených ekosystémů.

Režisér Asgeir Helgestad může být považován za norskou odpověď na legendárního anglického přírodovědce a dokumentaristu Davida Attenborougha. Celý život sleduje, v jakém stavu je a jak se postupně mění divoká příroda v jeho rodné severoevropské zemi. Pozoruje pestrý život včel na vlastní farmě, divoké soby vysoko v horách i pestrobarevné papuchalky obývající pobřeží oceánu. Odhaluje krásy ohroženého světa a upozorňuje na ničivé lidské aktivity, které zhoršují životní prostředí. Ale především s obrovským nadšením a velkou trpělivostí zaznamenává půvaby norské divočiny. Dokument Norsko: Volání divočiny vypráví příběh o osobním vztahu autora k přírodě a připomíná, že je nejen mocná, ale také velmi zranitelná.

Přírodovědný film Zvířecí úklidová četa vypráví příběh o mrchožroutech, kteří jsou pilní jako včeličky. Žijí přímo mezi námi ve městech, a aniž bychom jim za to platili, recyklují hory odpadu vyprodukované naší konzumní společností. To, co my vyhazujeme, je pro ně lahodnou večeří. Díky zvídavým vědcům, kteří se jim snaží porozumět a nesmírně jim fandí, pomalu, ale jistě postupně zjišťujeme, co vlastně tyto mrchožrouty baví. A také postupně překonáváme zažité předsudky nebo klademe nové otázky: Jak se vyvinuli a přizpůsobili, aby mohli dělat svou práci? Jak velký přínos pro nás mají? Jak s nimi můžeme my lidé spolupracovat, aby svou práci dělali ještě lépe? Zvířecí úklidová četa nás zavede na Broadway na Manhattanu, kde si prohlédneme davy turistů z pohledu…

Argentina je země kontrastů – od nejvyšší hory kontinentu až po oceány, ve kterých plují mořští obři. Pozadu nezůstává ani bohatá historie i tamní obyvatelé, kteří prahnou po dobrodružství. Pravý duch národa země ožívá v pampách, ale i v ruchu kosmopolitního Buenos Aires. Fotbalové hvězdy jsou uctívány jako bohové, s vášnivým tangem se setkáte na každém rohu a gaučové stále jezdí na svých koních po širokých pláních.

V Austrálii, v horských lesích severního Queenslandu, žijí klokani stromoví. Umí se mistrně skrývat, šplhají a skáčou po stromech i liánách. Předkové klokanů žili na stromech a ti stromoví se tam před sedmi miliony lety zase vrátili… Stromoví klokani jsou skutečnými duchy lesa. Málokdy jsou vidět a ještě méně častěji se je podaří natočit v přirozeném prostředí. Přesto existují a jejich královstvím jsou porosty severního Queenslandu. Vydejte se spolu s námi do Austrálie a sledujte život těchto neobvyklých zvířat, která dovedou šplhat po stromech jako opravdoví mistři.

Jsou krásnější než motýli a zdatnější letci než kolibříci. Patří k nejzajímavějším a nejpozoruhodnějším obyvatelům našeho světa. Vážky jsou skutečně fascinující hmyz. Vyskytovaly se už před stovkami miliónů let a setkávaly se s dinosaury dlouho před tím, než evoluce vůbec pomyslela na nás savce. Vzhledem ke stáří tohoto druhu bývají vážky často popisovány jako primitivní, což je ale naprosto nesprávný výraz. Když dokázaly tak dlouho přežít, musí být hodně speciální. A tento přírodovědný film odhaluje, jak, čím a proč. Vážky jsou vládci nebe. Umí všechno to, co kolibříci – létat pozadu, bokem nebo vertikálně vzhůru, ale dokonce ještě lépe, protože mají dvakrát více křídel. Své schopnosti využívají k lovu ostatního hmyzu za letu. Neuniknou jim ani ty nejmenší mušky. Předvídají…

Před 125 lety napsal Rudyard Kipling, Angličan narozený v Indii, sbírku povídek, kterou nazval „Kniha džunglí“ a která se čte dodnes. Příběhy vyprávějí o malém chlapci vychovávaném vlky. Kipling vytvořil pomyslný „zákon džungle“, který musí všechna zvířata dodržovat, jinak zemřou. V podstatě šlo o přežití nejpřizpůsobivějších, ale za fikcí se skrývají fakta. V Indii stále žijí vlci, kteří loví ve vyprahlých rovinách, tygři, kteří se prohánějí po ubývajících lesích, a sloni, kteří šlapou po starých stezkách jako generace před nimi. Natáčelo se výhradně v Indii a my tak můžeme sledovat každodenní i sezónní boje živých zvířecích předobrazů, které Kipling popsal a jež se všechna řídí nepsaným zákonem džungle a snaží se vychovat novou generaci.

Česká republika již delší dobu rozvíjí partnerství s Gruzií, jako jednou ze šestice prioritních zemí zahraniční rozvojové spolupráce. Především horské oblasti, tak typické pro gruzínskou krajinu a její obyvatele, se dnes střetávají s řadou sociálně-environmentálních problémů. Divákům je představena málo známá oblasti Aragvi, kterou návštěvníci často jen projíždí během cesty za mediálně známějšími lokalitami. Tady se jedná o rozsáhlou horskou oblast s unikátní historií lidského osídlení tvořeného třemi svéráznými etniky obývající tři hlavní údolí – Guadamakari, Chevsureti a Pshavi.