Dokumenty

Dokumentární investigativní série, na které participovalo i ARTE, týkající se poměrně nedávných případů krádeží uměleckých děl světového významu – Amsterdam – van Gogh 2002, Budapešť – Raphael 1983, Nice – Breughel 2007, Oslo – Munch 1994. Filmy mapují tyto případy loupeží neotřelým způsobem i z pohledu pachatelů… Loupeže ve věhlasných galeriích vždy vyvolávají enormní pozornost. V jejím stínu ovšem zůstává práce mezinárodních policejních složek, které usilují o to, aby se zcizená díla nevyčíslitelné hodnoty v pořádku vrátila na své místo ve výstavních síních. Čtyři dokumenty tohoto volného cyklu rozkrývají postupy vyšetřovatelů a sledují policejní pátrání v jednotlivých případech krok za krokem, zároveň však odkrývají také identitu zlodějů umění a snaží se zachytit jejich osobnostní profily i motivaci.

Po 10 letech vývoje a testování byla v listopadu 2022 uskutečněna první mise programu Artemis. Ten po 50 letech zahájil nový věk průzkumu vesmíru, chce dobýt Měsíc a v rámci třetí mise na něj dostat první ženu a prvního Afroameričana. Tím však plány nekončí – budoucnost, při které má sehrát zásadní roli, slibuje stanici na oběžné dráze Měsíce i základnu na jeho povrchu.

Životný príbeh legendárneho Syda Barretta je plný nezodpovedaných otázok. Ušiel pred tlakom komerčným tlakom hudobného priemyslu? Stal sa obeťou šesťdesiatych rokov a ich voľnomyšlienkárskeho vzťahu k psychedelikám? Alebo sa zhoršilo jeho dovtedy nediagnostikované duševné ochorenie? Spolupracovník Pink Floyd a autor legendárnych obalov ich platní Storm Thorgerson  a oceňovaný režisér Roddy Bogawa hľadajú odpoveď na tieto otázky prostredníctvom rozhovorov s bývalými členmi skupiny Pink Floyd a ich priateľmi a spolupracovníkmi, a množstva vzácnych archívnych materiálov.

Odposlouchávali, kradli plány a předávali kritické informace nepříteli. Tajní agenti jsou nedílnou součástí minulosti, která navždy změnila běh dějin…

Sledujete rádi seriály ze zdravotnického prostředí, ale chtěli byste o něm vědět víc? Pak si každý den v odpoledních hodinách pusťte docu-reality seriál, který začíná přijetím případu. Někdy může pacient dorazit pro pomoc sám, jindy ho přiveze sanitka. Jak správně diagnostikovat, když jde o minuty? Která vyšetření se nesmí podcenit? V rámci jednoho dílu je, stejně jako v reálné službě pohotovosti, řešeno hned několik případů najednou. Paralelní děj dodá celému dílu napětí i dynamiku, takže se divák nestihne ani nadechnout.

Kladenský rodák po tříletých studiích na UMPRUM v roce 1942 přešel do filmových ateliérů ve Zlíně a o tři roky později zakotvil v Praze, kde vytvoří svůj první kreslený film: O milionáři, který ukradl slunce. Tato wolkerovská balada na sebe v mezinárodním kontextu upozornila nejen nadčasovým étosem, ale zároveň náročným grafickým rukopisem. Padesátá léta dusila tvůrčí rozlet a ve Studiu Bratři v triku

Břetislav Rychlík jako dlouholetý člen tohoto divadla, kde působil v letech 1982–1996, je více než povolaným scenáristou celého projektu. O HaDivadle napsal také knihu „Herci „národa“ aneb Cesta herců HaDivadla, které nikdo nezná, z Prostějova do Brna na konec světa a zase zpátky“. Je průvodcem, který se svými souputníky z prostějovské éry i současnými protagonisty divadla glosuje postavení HaDivadla v historii českých divadelních scén, jeho vrcholy i hledání, jeho poetiku a styl herecké či režijní práce. HaDivadlem za dobu jeho působení prošly desítky herců, tvůrců, režisérů a dalších profesí. Jednotlivé díly přinášejí cenné vzpomínky zakladatelské generace – autorů či režisérů Svatopluka Vály, Arnošta Goldflama, také generací následujících – HaDivadlem prošli Jan Borna, David Jařab, Jan Antonín Pitínský, Jiří Pokorný, Luboš…

Dokumentární trojportrét dospívajících ukrajinských uprchlíků se pohybuje na pomezí observace a zpovědí. Kateryna, Illia a Zakhar jsou v Česku od roku 2022 a režisér Jakub Fišer je citlivou kamerou Jana Šípka zachycuje v průběhů několika měsíců v prostředí rodinného zázemí (jako prostoru nejbližšího životu v domovině), při zapojení se do života ve zdejší společnosti (ať už formou pracovních brigád či školní docházky) a v neposlední řadě při participaci v divadelním projektu „Než válka skončí“ v brněnské Káznici, jehož se účastní v polohách spolutvůrců režie a dramaturgie a také herecky. Tato tři prostředí – tedy rodinné zázemí, české prostředí, divadelní projekt – tvoří trojúhelník různých terénů, které umožňují životy naších postav nahlížet z odlišných perspektiv. Během natáčení se problematika podrobila expertní…

Spolu s ním vyráží na divokou cestu česko-slovenská parta bláznivých dobrodruhů včetně nezničitelného Marka Slobodníka na plovoucí motocyklové tříkolce. Cíl? 18 000 kilometrů z Prahy až do Ulánbátaru. Prostředky? Ojeté, nebezpečné a legrační stroje. Výzvy? Nástrahy exotických zemí, bizarní režimy, mizející řeky, kvetoucí pouště i nekonečné pláně, kde nejsou cesty – jen směry. A Mongolsko – země modrého nebe. Nejméně osídlená země světa. Země, která láme srdce i plní sny. Ve finále, pod dunami pouště Gobi, dojatí chlapi zjišťují, že to fakt stálo za to a že zázraky se dějí… Ale někdy úplně jinak, než čekali.

Voda pokrývá sedmdesát procent naší planety. Z vesmíru vypadá Země jako obrovský oceán, místy přerušený velkými ostrovy – kontinenty. Tato voda, zdroj všeho života, je základní podmínkou naší existence. V současnosti však lidstvo na tento důležitý fakt zapomnělo. Náš horečný způsob života uvolňuje do atmosféry velké množství oxidu uhličitého, který vytváří skleníkový efekt a zahřívá naši planetu. Hladiny moří na celém světě stoupají exponenciálním tempem a pobřeží jsou vystavena stále silnějším záplavám. Velkoměsta vyrostla hlavně na pobřežích, protože to dříve byla výhodná poloha. Dnes je proto čtvrtina světové populace přímo ohrožena stoupající hladinou světového oceánu. Týká se to všech, ale města jako New York ve Spojených státech, Rotterdam v Evropě nebo Singapur v Asii jsou první na řadě. Vědci a…