Dokumenty

Karcsi se věnuje málo známému a téměř vyhynulému řemeslu, vyklepávání. Asi 200 dní v roce tráví v lese sběrem troudnatých hub, ze kterých vyrábí různé předměty denní potřeby. Svými surovinami zásobuje i zahraniční módní firmy. Díky své vášni pro toto řemeslo udržuje Karcsi naživu umírající profesi s velkým potenciálem do budoucna… Již více než 15 let se Szende Csernik snaží o zachování pohádek. Szende tyto příběhy vnímá nejen jako večerní zábavu, ale i jako střípky historie a filozofie, které nás učí o nás samých a o světě kolem nás… Říká se, že uhlíř je ďáblův kamarád. Ve velkých milířích, které staví zlobí mladí čerti. A uhlíř se je snaží udržet zvenčí uvnitř. Zoli, 44 uhlíř, vypráví o vytrvalosti, motivaci a lásce… Historický vodní…

Centrem pozornosti se tu stává – prostřednictvím životního příběhu šesti slavných maďarských horolezců – maďarské expediční, tzv. „alpinské“ horolezectví, které si nevypomáhá kyslíkovými bombami a podporou vysokohorských šerpů. Jejich životopisy jsou dobrodružné, zábavné, místy osudové a často mají tragický podtón. Tři z těchto lidí už nejsou mezi námi.

Herec a moderátor Bradley Walsh a jeho jedenadvacetiletý syn Barney, rovněž herec, se společně vydávají na dobrodružnou cestu. Cestující dvojici sice tvoří otec a syn, dva blízcí příbuzní, ale právě v této situaci jsou si navzájem na hony vzdálení. Protože zatímco Bradley by na prahu svých 60. narozenin nejraději v klidu odpočíval, Barney neustále hledá něco, co by vneslo do jeho života trochu napětí a vzrušení. Barney si dělá starosti, že jeho otec příliš urputně trvá na tom, co si předem naplánoval, proto raději bere věci sám do rukou a organizuje cestu, která bude pro oba nezapomenutelná.

Náš pořad se pohybuje na hranici vědy a sci-fi, kde se setkáme s představiteli geoinženýrství, kteří doufají, že oslabením účinků slunečního svitu, duplikací sopek, transformací oceánských mraků a vytvořením nových ’zelených ploch’ z miliard hektarů zemského povrchu se lze vyhnout neblahým důsledkům změny klimatu.

Světadíl rozprostírající se na samém konci světa. Antarktida. Na první pohled připomíná bílou pustinu, přesto nás ani po více než sto letech objevování nepřestává překvapovat. V polárních mořích přežijí jen ti nejodolnější a nejpřizpůsobivější. Z Rossova moře se vynořuje krajina jako z Tolkienových románů – utvářená mocnými živelnými silami. Mořské proudy směřující od pobřeží Antarktidy zásadně ovlivňují podnebí ostatních kontinentů. Přes drsné podmínky prostředí je Antarktida zranitelným světadílem, jehož změny ovlivní klima celé planety. Rozhodně není nepopsaným listem, v moři i na souši se zde odehrává mnoho příběhů. Tak málo lidí dosud vkročilo na nejjižnější kontinent, přesto na něm již dnes zanecháváme znatelnou stopu.

Na severním pobřeží Peru byly nalezeny pozůstatky stovek dětí a mladých lam, které byly zřejmě obětovány v 15. století v době civilizace Chimor, největší říše v andské oblasti před příchodem Inků a dobyvatelů. Jedná se o bezprecedentní objev, protože neexistuje žádný vědecký důkaz o jiné podobné hromadné oběti takového rozsahu a druhu, v žádné jiné civilizaci. Mezinárodní a víceoborový tým vědců provádí vyšetřování, aby zjistil, jaké okolnosti vedly k těmto obětem – a jaké důvody?

Starověké město Angkor v Kambodži bylo kdysi největší metropolí na světě, kde žilo až milion lidí. V jeho středu se nacházel velkolepý chrámový komplex Angkor Vat, největší náboženská památka na světě. Kdo tuto starověkou ikonu vybudoval a kam až sahala jejich rozsáhlá říše? Přední světoví archeologové kombinují skenování pomocí lidaru s výzkumem na místě a novými vykopávkami, aby odhalili velkolepé chrámové komplexy, rozsáhlá města a důmyslná hydrotechnická schémata pohřbená hluboko v džungli.

Karel Gott, Helena Vondráčková či Marta Kubišová – to jsou jména, jejichž hudební kariéra se začala psát na festivalu Bratislavská lyra. Počátek hudebního festivalu se začal psát rokem 1966, kdy se v Bratislavě rozezněly první tóny písně Mám rozprávkový dom v podání Karla Gotta, které znamenaly počátek hudebního fenoménu Československé populární hudby. Už první ročník festivalu, o jehož vznik se přičinili na samém začátku především Ján Siváček a Pavol Zelenay, měl vysokou úroveň. Zaujatý tým zapálených lidí připravil něco do té doby nevídaného a neslýchaného, co se stalo na dlouhá léta ostře sledovanou podívanou. Už poprvé přijely do Bratislavy soutěžit hvězdy, které už něco na scéně znamenaly a které festival rozsvítily – Waldemar Matuška, Václav Neckář, Eva Pilarová, Karel Hála,…

O zaujímavých pamiatkach, osobnostiach a udalostiach aj z netradičného pohľadu.