Dokumenty

Tento film vypráví příběh ženy, která se z někdejší manželky následníka trůnu stala globální humanitární aktivistkou. A vypráví jej vlastními slovy princezny Diany. Kromě překvapivých a málokdy zveřejňovaných archivních záběrů obsahuje film i úryvky ze vzpomínek lidí, kteří Dianu nejlépe znali. Patří mezi ně ženy a muži, kteří jí pomáhali formulovat její prohlášení, jakož i ti, kterým projevovala největší důvěru, například Patrick Jephson, bývalý Dianin tiskový mluvčí, Jennie Bond , korespondentka specializovaná na královský dvůr a Dianina důvěrnice, nebo astroložka a blízká přítelkyně princezny, Deborah Frank.

V roce 1955 přišel do kin první ze tří legendárních filmů o Sisi a obraz rakouské císařovny Alžběty zcela překroutil. Sisi lidi fascinovala tehdy a fascinuje je doteď, vždyť kdo by neznal scénu s císařovnou spěchající za jásotu přihlížejících vstříc svému dítěti. Ovšem v té popustili filmaři zcela uzdu vlastní fantazii. Ze čtyř dětí ji přežily dvě a obě zdědily značný majetek. I Sisina vnučka Alžběta Marie žila ve stínu excentrické císařovny. Jako malé vyrůstaly děti ve zlaté kleci bez matky, natolik posedlé kultem vlastní osobnosti a vnitřním neklidem, vyznávající jen krásu, poezii, že na děti tak nějak nezbýval prostor.

Mary Bryantová, dcera chudého rybáře z Cornwallu se roku 1786 dopustí z hladu drobné krádeže. Je odsouzena k trestu smrti, ale král Jiří jí udělí milost a pošle ji na sedm let do na druhý konec světa, do australské trestanecké kolonie Botany Bay. Dívka netuší, co ji čeká. A aby toho nebylo dost, zjistí, že čeká dítě. Po nějakém čase Mary v kolonii zorganizuje útěk malé skupiny trestanců a vydává se na krutou, čtyři tisíce mil dlouhou cestu ke svobodě.

Mořský ekolog Neil Hammerschlag se spojí s Jamesem Glancym a evolučním biologem Tobym Dalym-Engelem, aby společně zjistili, jak mohl jeden z největších odchycených žraloků bělavých dorůst do takových rozměrů a zda se v oceánu nachází další podobný exemplář.

Příběh plný lásky a statečnosti se odehrává v době války mezi Francií, které vládne „milovaný“ Ludvík XV., a Rakouskem císařovny Marie Terezie; v době tzv. „válek v krajkách“. Hrdinou je prostý muž z lidu, básník a trubadúr La Tour, který táhne po kraji se svou komediantskou károu a skupinou herců. Po cestě zachrání komtesu Malvínu d´Amalfi z rukou tureckých janičářů. Po posměšném kupletu na krále je La Tour zbičován – projde uličkou. Pomstí se zcela po svém, ukradne přímo z ložnice Marie Terezie zástavu francouzského krále, která byla den předtím ukořistěna, čímž potupí vrchního velitele jízdy Saint-Severa. Je povýšen do šlechtického stavu a jeho dobrodružství začínají.

Příběhy historicky významných pražských lokalit.

11. října 1424 u hradu v Přibyslavi vydechl husitský hejtman Jan Žižka naposledy. S trochou nadsázky lze říct, že nikdy vlastně neumřel, neboť okamžitě vstoupil do národních mýtů jako prototyp geniálního vojevůdce a správného Čecha. Revoluční dění se potom ubíralo trochu jinými cestami, než by si sám přál, ale jeho odkaz byl mezi husity trvale přítomen. Dodnes je Žižka v naší společnosti živý, píší se o něm knihy a točí filmy. Ale i po 600 letech nepřetržitého zájmu zůstává nad trocnovským válečníkem stále podstatný otazník: Jaký vlastně byl ve skutečnosti? Hluboce věřící boží bojovník, anebo jen obyčejný středověký hrdlořez? Otázku se pokouší zodpovědět přední čeští historici v čele s profesorem Petrem Čornejem.