Dokumenty

Film inspirovaný skutečným příběhem jednoho z největších vojevůdců své doby, nikdy neporaženým Janem Žižkou z Trocnova, který se stal díky svým činům legendou. Evropa na konci 14. století. Vše, co vybudoval Karel IV., císař římský a zároveň český král, se rozpadá. Staleté pořádky se otřásají v základech. Císařův prvorozený syn a nástupce Václav IV. je příliš slabým panovníkem do takové doby. Přední magnát v zemi, pan Jindřich z Rožmberka, pohlcuje dvorce svobodných zemanů jeden po druhém. Ale jeden z nich se mu postaví, jeho jméno je Jan Žižka.

Filmová návštěva španělského národního muzea umění 20. století, Muzea královny Sofie (španělsky Museo Reina Sofia), v němž se nachází, mimo jiné, díla dvou největších španělských malířů 20. století, Pabla Picassa a Salvadora Dalího, a jehož nejznámějším exponátem je Picassova malba Guernica.

Emil přijíždí roku 1961 za svým bratrem Alexem do filmového studia Babelsberg v Německu, kde potkává krásnou dívku, do které se zamiluje na první pohled. Myslí si, že je to světoznámá francouzská herečka Beatris, ale je to jen její dablerka Milou. Emil zničí při natáčení kulisy a je drzý na Beatris, a tak je vyhozen ředitelem z Babelsbergu. Milou ho zachrání a utečou spolu na její tajné místo. Emil si s ní domluví další schůzku, na kterou Milou nepřijde, protože jsou uzavřeny hranice mezi východním a západním Německem. Emil Milou opravdu miluje a vymyslí plán, jak ji znovu vidět. Pod falešným jménem si zabere kancelář a chce vymyslet film, kvůli kterému by Beatris s Milou přiletěli zpět. Maskérka Christa ho…

Primáš, skvělý houslista a výtečný zpěvák, ale rovněž výborný kontrabasista; pokud je obecně pokládán za přímého pokračovatele osobitého horňáckého primáše Jožky Kubíka, je to ocenění i konstatování skutečnosti. Martin Hrbáč totiž patří k dnes už vzácné odrůdě lidových muzikantů-samouků, kteří se namísto odborného školení v hudebních přípravkách učili přímo od lidových muzikantů – odposlechem, trpělivým napodobováním, odpozorováváním takzvaných grifů – osobitých smyků, melodických ornamentů, modulárních postupů. Touto cestou se Martin Hrbáč nejprve Kubíkovi po boku, posléze v čele vlastní muziky vypracoval v jedinečnou, nezaměnitelnou osobnost, vedle níž a spolu s ním vyrůstá už několikátá generace muzikantů.

Cyklus francouzské televize, který nás zavede na nejkrásnější místa naší planety. Seznam dílů: * Pyreneje, přirozená hranice mezi Francií a Španělskem * S’-čchuan, země hojnosti * Kjúšú, ostrov dávných tradic * Rwanda, země hor a kopců * Krajinou Mont Blancu * Kapské Město, africká kráska * Paňdžáb, země pěti řek * Írán, poklady Persie * Botswana, klenot Afriky * Japonsko, návrat k pramenům * Tajemné ostrovy Japonska: Země vycházejícího slunce, jak ji neznáme. * Tokio, město superlativů: Neopakovatelná atmosféra ultramoderní japonské megalopole * Havaj, klenot Tichého oceánu * Kouzelné putování po legendárních rajských ostrovech * Savojsko, ráj milovníků hor: Zasněžené putování po kouzelných údolích a proslulých lyžařských destinacích * Panama, země mezi dvěma oceány: Výprava v rytmu pasátů do nejužší…

Jaroslav Miko je kamioňák, poloviční Rom, spoluzakladatel iniciativy Češi pomáhají a podle Jana Farského „svědomí národa“. Když Česká republika odmítla přijmout 40 sirotků z řeckých uprchlických táborů, rozhodl se jednat na vlastní pěst…

Harold Schenck byl amatérský filmař a fotograf, kterému se v roce 1937 podařilo natočit jedinečné záběry posledních okamžiků existence světoznámé vzducholodi Hindenburg. K záznamu se dokonce nedostali ani tehdejší vládní vyšetřovatelé neštěstí. Snímek začíná dříve než obvyklé filmy známé z týdeníků a byl natočen ze zcela neznámého úhlu, na němž vynikla celková délka a šířka mamutího vzdušného plavidla. Jedná se také o jediné známé záběry Hindenburgu během letu. Tým složený z vyšetřovatelů leteckých neštěstí, historiků a vědců se na základě tohoto nového důkazu pokusí zanalyzovat světoznámé neštěstí.

Dokumentární seriál o tom, že rozdíly není třeba jen překonávat, ale lze je i akceptovat. Časosběrný seriál sledující v průběhu jednoho roku čtyři rodiny cizinců žijících v České republice po několik let. Každá z nich navíc představuje jiné náboženství – buddhismus, hinduismus, křesťanství a islám. Respondenty v průběhu šestidílného cyklu tvůrci sledovali v jejich každodenních situacích, ukazují jejich rodinný a společenský život, interakci s přáteli, ať už s cizinci či Čechy. Jakým způsobem si přistěhovalci udržují vlastní identitu? Jak se asimilují a jaká rizika s sebou nese integrace do cizí společnosti? Nakolik jim víra a odlišné kulturní pozadí komplikuje sžívání se s jinou kulturou?