Dokumenty

Dokumentární film o tvorbě výtvarnice Kateřiny Šedé, která patří k nejuznávanější českým tvůrcům ve světě.

Jak povýšit focení rodinné dovolené nebo třeba výletu s přáteli na profesionální úroveň? Jak se podívat na památky a oblíbené turistické destinace v celé Evropě očima fotografa? Takové otázky si kladl zpravodaj a milovník cestování s fotoaparátem Jan Šmíd. Oslovil tedy kamaráda, známého fotoreportéra Jana Šibíka, aby se na putování po evropských metropolích vydal spolu s ním a do správného focení ho prakticky zasvětil. Jak fotit dominanty? Jak přemýšlet o kompozici? Kterých nejčastějších chyb a klišé se vyvarovat? Jak pracovat se světlem, jak zachytit tajemství starých chrámů, atmosféru a kolorit magického místa anebo třeba pohyb a sportovní akce?

Hluboko v africké džungli se odehrávají velká dramata mezi šimpanzi a gorilami. Zuří zde bitvy, umírají králové a určují se bitevní linie.

Tato unikátní série se věnuje opravdovým příběhům o přežití. Těšte se na smyslový zážitek, v němž uvidíte každou výhodu, ale i každou nevýhodu, těch nejlepších predátorů na světě díky jedinečné kameře a novým technologiím, z nichž některé byly vyvinuty speciálně pro tento průkopnický televizní pořad. Každý hodinový díl se bude soustředit na konflikty v odlišném prostředí, jelikož prostředí ovlivňuje způsob lovu místních predátorů.

V srdci Nizozemska leží Alblasserwaard – jedinečná krajina, kterou před dávnými časy stvořil nejznámější symbol této evropské země: větrný mlýn. I když zlatá éra větrných mlýnů dávno pominula, jejich dědictví zůstává stále živé. Při bližším pohledu na nizozemský Alblasserwaard odhalíte ohromné množství zvířat, která stále využívají výhody krajiny vytvořené větrnými mlýny. V hojných počtech tady žijí břehule černoocasé, volavky nachové, zajíci, srnci a srny i žáby bahenní. Sledujte je i další volně žijící zvířata v tomto idylickém přírodopisném dokumentu. Divočina v kraji větrných mlýnů zachycuje průběh všech čtyř roční období a ukazuje, jak se zvířata vyrovnávají s rozhodujícími životními momenty a nebezpečnými výzvami.

Josef Berg byl umělcem mnoha žánrů. Jeho tvůrčí osobnost se stala fenoménem brněnské avantgardy. Přestože si jej většina pamětníků i kulturních zasvěcenců pamatuje jako hudebního skladatele a spolutvůrce výrazné epochy brněnské hudební historie, nový dokument Anny Babjarové a Jakuba Kořínka v Bergovi nachází především manického grafomana s neobvyklým literárním rukopisem, dramatika, básníka, fejetonistu, performera a především notorického potížistu. Osou dokumentu je jeho podivuhodná skladba s názvem Snění, jejíž nastudování sledujeme od začátku až do konce. I když byl Berg autorem velkého množství skladeb, těch vyzrálých nebylo mnoho. A přesto je stále čtyřicet let po své smrti přítomen v brněnském kulturním životě. Nejvíce se otiskl jeho charakteristický rukopis do jevištních děl, zejména komorních oper, které provokovaly, bavily a dokonce anticipovaly vývoj…

V dubnu 1940 zaútočilo nacistické Německo na Dánsko a Norsko. V Norsku bylo hlavním cílem zadržet obě složky moci, tedy královskou rodinu a vládu,které se vydaly na ústup na sever. Třetím cílem okupantů byly norské zlaté rezervy uložené v Norské národní bance, na jejichž hodnotě závisela norská budoucnost. Skupina odvážných mužů, z nichž někteří neměli vůbec žádný vojenský výcvik a byli především bankovními úředníky, dostala za úkol evakuovat zlato jakýmkoliv způsobem na sever země. Množství beden se zlatým nákladem se dává do pohybu, pouhý krok před okupanty a se smrtelným nebezpečím číhajícím na každém kroku.

Ve vrcholném středověku se nad Anglií vznášel anděl smrti. Takzvaná černá smrt zkosila ohromné množství lidí. A ti, kdo přežili, utrpěli těžké psychické trauma. Běžní lidé i duchovní si kladli otázku: „Proč Bůh vůbec seslal mor a jaký hřích tím trestá?“ Křesťanstvím se přehnala vlna apokalyptiky: přesvědčení, že konec světa je tu. V moru viděli Boží soud za hříšný život. Také to však byla doba hledání, kdy se mnohé zažité trendy, vzorce a společenské struktury ocitly ve vzduchoprázdnu. Ideální čas pro akademiky, aby přišli s novými myšlenkami. Jedním z těchto učenců byl i John Wycliffe, jenž se svou kritikou církve navždy zapsal do dějin.