Dokumenty

Fascinující objevná výprava mapující vznik národů a národností, od vývoje náboženství a prvního užití a zneužití moci a dědictví až po choulostivou rovnováhu mezi právním řádem a společenskými svobodami. Poznáme střední Východ, Egypt, ruský Kavkaz a Středomoří, o kterých pohovoří významní historikové, místní odborníci a archeologové. Tento převratný dokument znovu vdechne život králům, bojovníkům, kupcům a filosofům, počínaje obdobím vzniku měst v Mezopotámii a konče dobou bronzovou, Perskými válkami, časy Alexandra Velikého a érou Říma a seznámí nás s úspěchy i selháními starověkých civilizací, jež zformovaly svět, který jsme zdědili.

 Inkvizitor Jean Bréhal, hlava spravedlnosti francouzské církve, jako pravý detektiv sestavuje skládanku Johančina krátkého života a hledá svědectví jejích přátel z dětství, spolubojovníků a soudců. Strhující pátrání mapuje dětství v Domrémy, slavné vítězství u Orléans a královskou korunovaci prince Karla v Remeši, fanatický soudní proces a upálení v Rouenu. Animované dokudrama přibližuje, jak se mladá venkovská dívka ocitla mezi náboženskými intrikami a politickou manipulací.

Habsburský císař Karel I. se chystá na svou poslední cestu. Nastupuje se svou ženou, císařovnou Zitou na palubu lodi Glowworm, který je má odvézt do exilu. Karel přišel kvůli porážce v první světové válce o svou císařskou korunu ale i o říši. Byl na odchodu z politického jeviště. Trůnu se však odmítl vzdát. V následujících několika letech za pomoci svého přítele Tamáse Erdédyho vznesl dvakrát nárok na uherskou korunu, ale bezúspěšně. Po téměř šesti stech padesáti letech skončila éra Habsburků. Krátká vláda Karla I. na rakouském trůnu odhalila problémy spojené s monarchiemi. Určití lidé totiž dědili obrovskou moc bez ohledu na svou často nedostatečnou kvalifikaci a chybějící vladařské schopnosti.

František Josef a Maxmilián. Dva rozdílní bratři, odlišní povahou i nadáním. A především důsledky přísně dodržované následnické hierarchie. Třebaže Maxmilián touží po koruně, ta dle dědického práva náleží staršímu bratrovi. Maxmilián je synem romantiky. Má cit pro krásu, v mnohém jiném je však slepý. Možná je v tom zakomponována i touha vyrovnat se staršímu sourozenci, jenž se roku 1848 stal Jeho císařským a královským Apoštolským veličenstvem, že Maxmilián přijme nabídku francouzského císaře Napoleona III., aby se stal novým panovníkem Mexika. Co však idealistický snílek netuší, je skutečnost, jakých rozměrů již dosáhla občanská válka zuřící v této středoamerické zemi.

Nejdéle vládnoucí britský monarcha, královna rekordmanka, vládkyně Commonwealthu, tedy Společenství národů. To byla nezapomenutelná Alžběta II. Cestovala po celém světě, aby se alespoň jednou za čas ukázala poddaným v nejrůznějších končinách, ať už jde o tichomořské ostrovy, řadu afrických zemí jako například Keňa či Austrálii a Nový Zéland. Nejraději ale měla Anglii a Skotsko. Je známo, že vánoční svátky trávila zásadně v anglickém Sandringhamu a léto pak ve skotském Balmoralu. Tam se také uchýlila ke konci svého života a tam ve věku 96 let vydechla naposledy.