Dokumenty

Ocelot velký. V celých Spojených státech žije méně než sto dvacet jedinců. Pro filmaře divoké přírody jsou tak trochu svatým grálem. Jsou vzácní a podle mnohých je to nejkrásnější druh koček, podle některých dokonce nejkrásnější zvíře vůbec. Přesně to si myslí zoolog a režisér Ben Masters, který nám bude vyprávět jeden z mála ocelotích příběhů. Během natáčení se hlavní postavě, samici ocelota Jane, narodily dvě koťata. Prostřednictvím fotopastí se nám naskytne dosud nevídaný pohled na každodenní boj o přežití, lásku a odhodlání, které matka potřebuje k úspěšné výchově mláďat. Díky kamerám můžeme nahlédnout do jejich tajnůstkářského života a porozumět problémům, se kterými se oceloti potýkají. Máme tak jedinečnou příležitost dokázat, že naše generace vynaložila maximální úsilí na návrat nejvelkolepějších a…

Šikana, ponižování, nerespektování handicapu, neadekvátní nabídky práce – tím vším si procházejí lidé se zdravotním postižením. Muži po obrně nabízejí úklid, ostrahu či práce ve výškách. Nevidomá žena s vysokoškolským vzděláním nemůže pracovat ve středisku rané péče pro děti se zrakovým postižením, protože nemá řidičák. Těžce slabozraká žena nemůže jako postižená dělat ani dobrovolníka v nemocnici. Další musí jen skládat pastelky či plést košíky. To vše za směšnou mzdu a mnohdy se k tomu přidává ještě povinnost vracet část mzdy zaměstnavatelům, kteří na ně berou státní příspěvky. Šedá zóna a denní realita pro více než milion lidí s OZP. Zákony sice máme, ale jak ukazují v dokumentu zachycené příběhy, nefungují. A přitom je to vše hlavně a jen o lidech,…

A Magyar nők sorozatban a temperamentumos, képmutatástól mentes színésznő, Jászai Mari életútját ismerhetik meg. A Magyar nők sorozat célja, hogy bemutassa azokat az ismert vagy kevésbé ismert magyar történelemformáló nőket, akik hatással voltak korukra és a jövő nemzedékére. A műsor rámutat arra, hogy ezeknek a nőknek melyek a legnagyobb eredményeik, és milyen helyet foglaltak el abban a korban amikor éltek. Szakértők segítségével megismerhetjük a családi életüket, és a közösségi életüket egyaránt.

Je čas ponořit se do hloubi oceánů a podívat se zblízka a osobně na jedny z nejsmrtelnějších predátorů a prozkoumat jejich tajný život

Zjistíme, jak se některá zvířata dorozumívají, když potřebují pracovat v týmu. Pomocí různých technik včetně zvuků, doteků a vizuálních projevů se zvířata mohou spojit a pracovat jako skupina.

Cyklus putování přírodou navazuje na pořad Návraty k divočině, kde televizní štáb cestoval českými a slovenskými národními parky. Tentokrát ale mapujeme přírodu a divokou krajinu na druhé straně naší hranice. A protože příroda žádné politické dělení neuznává, tak se snahy chránit ji a uchovat v co nejméně dotčené podobě potkávají všude tam, kde národní parky a chráněné oblasti dělí vlastně jen jiná legislativa a čára na mapě. Jednotlivé díly: 1. Nationalpark Thayatal – V prvním dílu z nového cyklu Divočina bez hranic navštívíme jeden z nejmenších rakouských národních parků Národní park Thayatal. Začneme v Hardeggu, nejmenším rakouském městečku s 80 obyvateli. Nedaleko meandr Dyje vytvořil poloostrov Umlauf se vzácnou květenou a motýly. Ve zříceninách středověkého hradu Kaja na nás dýchne…

1. Na břehu Bajkalu Po vědeckém, publicistickém i filmařském úspěchu expedice k pramenům Amazonky zamířili manželé Šimkovi spolu se skupinou hydrogeologů docenta Janského k Bajkalskému jezeru, aby tu vedle vědeckých měření sledovali i některé české vlivy v této exotické oblasti. A tak vedle zbytků pomníku čsl. legionářů se setkali s někdejšími přáteli cestovatelů Hanzelky a Zikmunda, zkontrolovali trasy našich surfařů, balonářů a dálkových plavců a především se vydali po stopách carského preparátora Zenona Svatoše, který se před sto lety nejvíce zasloužil o záchranu sobolů. 2. Karai Pukú V dalším díle projektu „České stopy“ se zaměříme na osobnost Alberta Vojtěcha Friče, cestovatele, svérázného etnografa a botanika, na něhož však také česká společnost nespravedlivě zapomíná. 3. Tajemství kamenného počítače V tomto nezvykle…

Neutuchající nadšení po oslnivém operním koncertu pod širým nebem při Fotbalovém mistrovství v roce 1990 – tak by se dal nazvat večer v památných římských Caracallových lázních, kde vystoupili na jednom pódiu tři nejslavnější tenoristé druhé poloviny 20. století: José Carreras, Plácido Domingo a nekorunovaný král vysokých cé – Luciano Pavarotti. Sešli se tak poprvé při mimořádné hudební události, kterou od dirigentského pultu řídil Zubin Mehta, zkušený matador koncertních síní a operních domů. Šest tisíc přímých návštěvníků v Caracallových lázních a miliarda diváků u televizních přijímačů sledovala se zatajením dechu tento pěvecký koncert, který se stal novou érou klasické hudby. V následujících letech přilákali tři tenoristé svým neopakovatelným kouzlem nadšené obecenstvo po celém světě na více než třiceti vystoupeních. Napomohli…