Dokumenty

Charismatická archeoložka Ruth Shadyová a její zkušený tým vyrazily prozkoumat starověkou kolébku andské civilizace. Podařilo se jim objevit pozůstatky po mírumilovné společnosti, která měla vynalézavého ducha. Světově proslulé majestátní stavby Inků v Cuzco a Machu Picchu ve skutečnosti vznikly díky znalostem caralské architektury, jak postavit chrámy a pevnosti odolné vůči zemětřesením. Na rozdíl od mnoha jiných říší Caral dokázal uspět bez toho, aby vedl války a utlačoval ostatní. Významnou roli v tomto netypicky progresivním přístupu sehrály ženy. Jenže po tisíci let prosperity byla tato pouštní metropole opuštěna z důvodů, které do dnešních dní zůstávaly tajemstvím. Je možné, že pád říše Caral zavinily dávné klimatické katastrofy? Sledujte, jak Ruth Shadyová odhaluje pravdu o tom, co se skutečně stalo.

Projekt Pocta novému cirkusu / Aquanauts zavěsil nad Prahu nejlepší akrobaty z České republiky, Slovenska a Švédska… a vyrazil divákům dech. Dokument Cirkus v srdci je oslavou, zpovědí a upřímným vyznáním umělců nového cirkusu z celého světa i těch, kteří stojí v pozadí. Zkrátka všech, co upsali duši cirkusu.

Jednotlivé časti: 1. Z Jasova do Štósu 2. Zo Zádielu do Krásnej Hôrky 3. Z Margecian do Palcmanskej Maše 4. Z Ochtinej do Domice 5. Z Herlian po Rankovské skaly 6. Zo Sárospataku do Borše 7. Z Izry po Tokaj

Seriál, který nám umožní nahlédnout do příslovečně spletitého klubka rodinných vztahů klanu Kennedyových. Mnohé nám pomohou rozplést historici, ale i rodinní příslušníci.

V roce 1872 vznikl Yellowstonský národní park jako první přírodní park na světě. V tomto seriálu se podíváme se na zavádění revoluční iniciativy – a nové koncepce ochrany přírody – v koridoru od Yellowstonu k Yukonu, která má za cíl zachovat krásy Yellowstonského parku. Prostřednictvím příběhů čtyř symbolických zvířat – bizona, grizzlyho, karibu lesního a vlka – si projdeme tento obrovský 3 200 km dlouhý koridor života a zjistíme, jak se daří zachovat ekosystém Skalistých hor v úzké spolupráci s kanadskými indiány a kmeny prvních národů.

 Lidé, kteří se věnují válečnému reportování, musí mít tak trochu zvláštní výbavu – profesionální i mentální. Kromě všech věcí, které by měly být svaté všem novinářům (jako oddanost pravdě, zvídavost nebo důslednost) musí disponovat ještě dalšími dovednostmi či vlastnostmi – fyzická i psychická odolnost, schopnost improvizace a především odvaha. Tuto práci opravdu nemůže dělat každý novinář. Těchto novinářů v českém žurnalistickém světě není mnoho. Ale jsou. A někteří jsou velmi dobří a zajímaví. A zřejmě i největší cynik vnímá, že jejich práce si zaslouží úctu a obdiv. Dokumentarista Petr Jančárek mluví s řadou reportérů, kameramanů a fotografů o tom, jak svoji profesi vnímají. Jak prožívají strach a jaká je jejich motivace pro tuto práci.

Bratislava je středně velké evropské město. Z ekonomického hlediska ovšem patří k nejrychleji se rozvíjejícím regionům našeho kontinentu. Panuje tu neustálý shon. Město se zahušťuje a developeři si rozdělují poslední zelené plochy. Stavby, často necitlivě umístěné, vytlačují z Bratislavy naše nenápadné sousedy. Začínají nám chybět – a tak hledáme náhrady. Podvědomě cítíme, že jsme součástí přírody. Ale zároveň potřebujeme i město. Žijeme tu, pracujeme, chodíme do školy, nakupujeme v nespočetných supermarketech. Vychutnáváme si procházky starými uličkami i po nábřeží Dunaje. Žijeme, nebo možná spíš přežíváme v prostředí města. Na opevněných březích Dunaje, uprostřed betonu a asfaltu. Ale naštěstí tu nejsme sami, jak dokazuje všímavost autora Branislava Molnára.