Dokumenty

Tváří protestního hnutí, které si dalo za cíl hájit polskou justici před zásahy vlády, vedené od roku 2015 konzervativní stranou Právo a spravedlnost, se stal soudce, Igor Tuleya. Dokument sleduje jeho neúnavnou snahu poukazovat na nezávislost práva a prostřednictvím demonstrací, přednášek a kurzů aktivizovat veřejnost i evropské kolegy. A v neutěšené situaci politické rozpolcenosti současného Polska, spolu s kolegy, čelit šikaně konstruktivní aktivitou i černým humorem.

Areálem prošly v podobě tisíců lidských osudů dějiny 20. století apatří k nejtemnějším místům naší země. Vězení přímo napojenéna justiční palác, památka z konce 19. století. Své vězeňskéfunkci objekt přestal sloužit roku 1960 a po dlouhém obdobíbezradnosti i chátrání je nyní postupně naplňován plán proměnycelého areálu. V historicky nejzatíženější části má vzniknoutmuzeum s památníkem, zbylé prostory využijí justiční složky.

1. část: V roce 1944 nacisté už téměř pět let ničí Evropu. Němci okupují Polsko, Francii, Nizozemí, Belgii, Lucembursko, Dánsko, Československo a Norsko. K jejich porážce je nezbytné vylodění Spojenců. Třetí říše se tak ocitne v sevření mezi Sověty na východě a Brity a Američany na západě. Hitler a jeho velitelé si nebezpečí uvědomují. Přesto se domnívají, že z této fáze války vyjdou jako vítězové. Vůdce to dává hlasitě najevo a ke svému přesvědčení má pádné důvody. Němci jsou na Spojence připravení, léta budují Atlantický val. Tato novodobá Velká čínská zeď je dlouhá čtyři tisíce kilometrů, táhne se od Norska po hranice se Španělskem, spolykala 13 milionů tun betonu… 2. část:  6. června 1944 se Spojenci vylodili na pěti plážích…

Clarence chce ukázat, že není nula, dostane se do problémů, ale nakonec najde vykoupení a víru.

Dokument o oběti proslulé justiční vraždy mapuje život Milady Horákové zasvěcený masarykovským ideálům. Všímá si její činnosti v mezinárodním ženském hnutí, perzekuce za nacistické okupace i internace v Terezíně. Podrobně rekapituluje politický proces z roku 1950, při němž byla odsouzena k trestu smrti. Cituje její výpovědi před soudem i dopis na rozloučenou, napsaný pár hodin před smrtí. Ve snímku vystupuje řada pamětníků, včetně Jany Horákové-Kánské. Dcera doktorky Horákové vzpomíná na den, kdy agenti StB vtrhli do jejich bytu, a popisuje průběh poslední návštěvy matky v pankrácké věznici. Film odhaluje mechanismy komunistického teroru, včetně krutých výslechů, zmanipulovaných soudců a zfanatizovaného veřejného mínění.