Dokumenty

Když v 18. století dostali mladí muži z vyšších vrstev choutky seznámit se s dosud nepoznanou kulturou a vzdělávat se v různých oblastech umění, vyrazili na tak zvanou „grand tour“. Ve francouzské Paříži nebo italském Římě se s potěšením oddávali klenotům evropského společenského dědictví a kulinářství. Chtěli byste také? Historička Bettany Hughesová vyrazila po jejich stopách a navštívila takové divy starého kontinentu, jako jsou vyhlášená pařížská a římská muzea, ikonické vodní kanály v Benátkách, lahodná kuchyně ve Florencii a Miláně nebo nádherné výhledy na pobřeží Amalfi.

Podél celého pobřeží západní Evropy doposud leží zbytky jednoho z největších stavebních projektů třetí říše.

8. května 2020 si připomínáme 75. výročí dne, kdy se nacisté vzdali spojeneckým vojákům a ukončili tak 2. světovou válku v Evropě. Jaký byl tento památný den a jaké dramatické činy jej předznamenaly?

Su can lpí nejvíce na dvou věcech – na snu o vytvoření jedinečného bojového umění předávaného z generace na generaci a na své milované manželce. O tu však díky vlastní tvrdohlavosti přichází. Sám být nedokáže a začne se utápět v alkoholu. Přesto je však stále posedlý svým snem o vlastní škole bojového umění.

Severní část Gemeru tvoří vrchy Slovenského Rudohoří, které poskytovaly lidem množství dřeva, vody a nerostného bohatství. Na jihu se rozprostírala úrodná údolí podél řek Slaná a Rimava, sahající až na území dnešního Maďarska. Právě tyto přírodní podmínky umožnily rozkvět regionu a tím i vznik jedinečných kostelů se vzácnými freskami, jež mnohdy odkazují na své italské vzory z období vrcholného středověku. Byla však okázalá výzdoba kostelů opravdu jen oslavou Boha? Anebo se za ní skrývala pýcha místní šlechty a její touha předvést své bohatství a moc? Slovenský dokumentární snímek představuje nádherná umělecká díla a ptá se po jejich významu, okolnostech vzniku i současné potřebě jejich zrestaurování.

Správy jednotlivých NP se především snaží uchovat ekosystém nejméně ovlivňovaný člověkem. Chtějí ukázat hodnoty krajinářské, přírodní (vzácnou faunu a flóru), nebo kulturní (lidovou architekturu, sakrální aj. památky). Proti tomu ovšem stojí módní přístup, ryze konzumní, všechno v národních parcích přizpůsobit potřebám lidí. Proto se cyklus bude blíže věnovat zajímavým záchranným programům národních parků.

Petr Pithart strávil dětství na Kladně a v Luhačovicích a vystudoval posléze práva. Dokumentární film zachycuje etapu jeho pobytu ve Velké Británii, který se mu stal celoživotní inspirací, i období, kdy byl z politických důvodů nucen odejít z Právnické fakulty, kde vyučoval, a stal se zaměstnancem průzkumných vrtů. Sledujeme ho také, jak se stává zaměstnancem pražských Sadů, lesů a zahradnictví a potom kolportérem zakázaných tiskovin ze západu. Film se dotýká také jeho působení coby představitele Občanského fóra, předsedy vlády České republiky a iniciátora vzniku Senátu PČR, jehož byl s přestávkou celkem šest let předsedou. Dokument otvírá palčivá témata z naší historie očima Petra Pitharta. V hlubší linii jde o příběh člověka, který se snažil vždy do politiky vnášet etické, hodnotově…