Dokumenty

Dokument chce osvěžit polozapomenutá fakta prostřednictvím historika a specialisty na moderní české dějiny – profesora Univerzity Karlovy Jana Rychlíka – autora knihy Podkarpatská Rus v dějinách Československa. Zároveň chce osvětlit vznik českého národa, který – na rozdíl od Rusínů – v 19. století povstal z masy pologramotných sedláků. Ne každé lidské společenství totiž dokáže překonat sebe sama, udržet si a pěstovat svou úroveň. Tato výzva je aktuální i dnes!

Sever a Jih. Jižní Izrael je vyprahlý a zprvu se zdálo, že naprosto nevyužitelný. Místním obyvatelům se však povedlo proměnit tuto oblast mezi Jeruzalémem a Eliatem v místo hojnosti pro pěstitele ovoce a zeleniny. Severní Izrael sahá od Tel Avivu přes Galilejské moře až po Golanské výšiny. Díky intenzivnímu zemědělství na úrodných půdách se tento region stal hlavním producentem obilovin.

Ben Fogle se vydává na neobyčejnou cestu ‒ třicet pět let po nejstrašnější jaderné katastrofě světa stráví týden v černobylské zakázané zóně. Ben získal zvláštní povolení, s nímž může proniknout hluboko do třicetikilometrového zamořeného pásma, do opuštěných měst a lesů a do samotné jaderné elektrárny Černobyl. V ruinách proklaté stavby se odhodlá vejít do řídicího sálu číslo 4 a díky tomu může být jedním z mála laiků, kteří na vlastní oči spatřili původní černobylský sarkofág, ochranný kryt vybudovaný kolem reaktoru. Dnes, kdy se naše životní prostředí nachází na pokraji zhroucení, nám snad tento film přece jen dodá určitou naději a zároveň nám objasní, co znamená dědictví Černobylu v dnešním světě a zdali má vůbec nejradioaktivnější město světa ještě nějakou budoucnost.

Obyvatelé Markéz přezdívají své zemi „Te Fenua Enata“, neboli „Země lidí“. Jsou na svou vlast velmi hrdí, ale nechtějí ji žárlivě střežit jen pro sebe. Návštěvníky vítají s upřímnou snahou podělit se o své tradice, které byly ještě před několika desetiletími na pokraji zániku. Od známějšího Tahiti se liší hlavně divokou přírodou a kulturou, jakou nemá nikdo jiný.

Dokumentární cyklus České televize o vesnicích a jejich okolí.

Môže to postretnúť každého z nás. Jedného dňa si vaše zdravie napriek všetkému vyberie dovolenku a dozviete sa svoju diagnózu. Všetko ostatné sa stane vedľajším. Chcete vedieť iba, aké máte možnosti, no najmä, ako to zvládli iní…

Dánsko, roku 1952. Několik let po konci II. světové války se zdravotnictví potýká s akutním nedostatkem sester, a proto se odvážná ředitelka zdravotnické školy v městečku Frendenslund rozhodne pro odvážný experiment – poprvé v dánské historii otevře škola své dveře i mužským studentům. Rozšíření řad v dosud ryze ženské profesi má své příznivce i odpůrce. Na škole se ale schází pestrý kolektiv nadšených mladých lidí, které i přes jejich rozdíly pojí touha pomáhat a prožívat společně studentská dobrodružství… Romantický dánský seriál byl opakovaně nominován na Dánské filmové ceny a setkal se i s velkou popularitou u domácího publika. V hlavních rolích uvidíme výrazné tváře mladé generace dánského herectví – vedle Molly Blixt Egelindové například Mortena Andersena nebo Katrine Greis –Rosenthalovou.

Nejčastější příčinou úmrtí v perinatálním období je sebevražda. 20% žen v období šestinedělí trpí psychickými problémy a 75% z nich nevyhledá pomoc. Ženy v šestinedělí, i ty po císařském řezu jsou ponechány bez systémové poporodní péče v domácím prostředí, přesto, že je ohroženo jejich fyzické i psychické zdraví. Ještě před revolucí bylo běžné, že ženy po porodu navštěvovaly ženské sestry. V dnešní době je kompetentní osobou k péči o ženu a novorozence komunitní porodní asistentka. Zdravotní pojišťovny mají na tuto péči kód, a žena má nárok na tři návštěvy hrazené ze zdravotního pojištění. Pojišťovny však nechtějí s komunitními porodními asistentkami uzavírat smlouvu a předseda České gynekologické a porodnické společnosti nevidí k návštěvě porodní asistentky u ženy těhotné či po porodu…

Čtyřdílná dokumentární série Sperminátoři sleduje několik mužů na oplodňovací misi za záchranou české populace. Jejími protagonisty jsou muži, kteří darují sperma již řadu let. Jsou průkopníky modelu soukromého dárcovství a své sperma poskytují často bez účasti jakýchkoli institucí, bez nároku na honorář a na „dobré slovo“. Mají různý věk, různé zájmy, různý počet potomků a dokonce i různé metody dárcovství. Jedno však mají společné – touhu rozšířit svůj genofond. Ta některé z nich dokáže pohltit natolik, že ji staví nad všechny ostatní zájmy. Altruismus se mnohdy stává závislostí a poptávka po jejich „službách“ je obrovská. Kdo jsou muži, kteří se cítí být předurčeni k šíření svých genů? Kdo jsou ženy, které využívají jejich „služeb“? A jak jsou na tom děti,…

Příběh lékaře, který se ožení s dcerou horského zvěrolékaře, ale odmítne praxi v alpské vesnici a jde za kariérou do Mnichova. Nešťasnou náhodou přijde jeho manželka při autonehodě o život a tchán mu tuto událost dává za vinu. Dojde k rozkolu, který vyústí téměř ze strany zvěrolékaře (tchána) v nepřátelství. Usmíření těch dvou zařídí hospodyně zvěrolékaře a přiláká zetě lékaře, aby začal praxi u nich na horách. Vlivem laviny přijde lékař o život a místo něj nastoupí nový mladý lékař a vesnice tak konečně získala opět svého lékaře, který poskytuje všestranné služby obyvatelům hor tak, jak je to běžné odjakživa u venkovských lékařů.

V mlžných kopcích přírodní rezervace Malilangwe v africkém Zimbabwe se Puzzles a Jigsaw snaží založit rodinu bez pomoci své smečky. Kvůli odvážnému rozhodnutí čelí tito vzácní psi hyenovití mnohým problémům a nebezpečím. Ale navzdory vší pravděpodobnosti, díky výjimečné ostražitosti a péči, se jim podaří udržet svá mláďata naživu. Než přijde zima, Puzzles je znovu v očekávání. Aby našla lepší útočiště, přesune se mladá rodina do jeskyně, kde Puzzles brzy vrhne další mláďata. Teď je na Jigsawovi, aby obstaral potravu pro všechny. Jigsaw je šikovný živitel rodiny. Každý den vyráží níže do lesů a vrací se s dostatkem potravy. Jenže tam dole číhají také lvi. A už ho zmerčili. Jednou odpoledne se už Jigsaw nevrátí a Puzzles zůstane úplně sama s…

Na kalifornském pobřeží je živo. Okolní vody jsou plné žraloků bílých. Téměř každý den spatří některý z návštěvníků pláží, kajakářů nebo plavců jednoho tváří v tvář. Toto setkání může končit i útokem s tragickými následky. Živočich na hraně vyhubení zde možná zažívá comeback. Je to jisté? Opravdu se žraloci přestěhovali blíže lidem? Nebo hovoří vědecké záznamy o něčem jiném? Mike Domeier se pokusí rozluštit tyto záhady.

Jen během několika pár dní v období kolem novu zaplaví tisíce mořských želv tenký pruh pláže, aby tam nakladly milióny vajec. Film Želví pláž sleduje osud snůšky 100 želvích vajec a zachycuje, co se s nimi děje během následujících dvou měsíců – od chvíle, kdy byla nakladena, až o 51 dní později, kdy se tisíce čerstvě vylíhnutých malých želviček vyvalí na pláž a vyrazí k oceánu.

Spí každý tvor, ale ne všichni stejně. Obrovští sloni spí jen dvě hodiny denně, zatímco drobné včely podřimují až deset hodin denně. A někteří ptáci tráví 300 dní v roce ve vzduchu a spí za letu. Tento dokument zkoumá některé z největších spáčů na Zemi, protože vědci si vzali vylepšené technologie a vyrazili s nimi do divočiny, aby zjistili, proč a jak zvířata spí a jak se vypořádávají s nedostatkem spánku nebo nebezpečím, že během spánku upadnou do bezvědomí.

Obyvatelé Markéz přezdívají své zemi „Te Fenua Enata“, neboli „Země lidí“. Jsou na svou vlast velmi hrdí, ale nechtějí ji žárlivě střežit jen pro sebe. Návštěvníky vítají s upřímnou snahou podělit se o své tradice, které byly ještě před několika desetiletími na pokraji zániku. Od známějšího Tahiti se liší hlavně divokou přírodou a kulturou, jakou nemá nikdo jiný.