Filmy

Absolvent FAMU Zoran Gospic dal do svého prvního filmu politické a národnostní problémy, organizovaný zločin, drogy, sex, násilí a černý humor. Vznikla téměř nekonzumovatelná směs. Umělecký dohled -Václav Vorlíček.

Důvod natočení tohoto filmu je jasný: měl zakrýt slavnou kroniku Vojtěcha Jasného „Všichni dobří rodáci“, výpověď o tragických důsledcích násilné kolektivizace. Prorežimní režisér Antonín Kachlík se též věnuje združstevňování moravské vesnice, provázenému omyly a donucováním, avšak ve svém optimistickém pohledu zdůrazňuje nadějné vyhlídky vedoucí ke šťastné budoucnosti. Scelené vesnické lány se sice rodily v bolestech, avšak budou sloužit k užitku všemu dělnému lidu… Stejně jako u Jasného i tady ztělesnil Radek Brzobohatý tvrdohlavého sedláka, jenž si jen pozvolna přiznává výhody společného hospodaření. Narozdíl od poetického rozšafnosti i jadrnosti Jasného kroniky tu však narážíme na hlomozné pozérství.

Podle námětu Jacka Londona vznikl – po povídkovém triptychu Kaňon samé zlato – další pokus o westernovou podívanou o dospívajícím chlapci, jenž po otcově smrti živoří ve zlatokopeckém městečku.

Příběhy ze združstevněné vesnice se často vyznačovaly plochostí zápletek i nanášením idylických odstínů. Tentokrát měli být diváci pobaveni zmatky, které zavinila fáma o údajném budování velkého rekreačního střediska na břehu místního rybníka. Zejména směšné mělo být, jak se kdekdo snažil zbohatnout. Všimneme si sklonu k bezúčelnému karikování a laciné nadsázce, skrze níž byli pozorováni jednotliví protagonisté.

Cher je hvězdou střední školy a i když jí její úspěch spousta lidí komplikuje, zvládá vše s přehledem a najde si čas i na zábavu. Její svět se však začne komplikovat, když do něho vstoupí kluci Baldwinovi. Jeden je její nový spolužák, druhý neméně hezký, je bývalý nevlastní bratr. A Cher náhle zjistí, že když přijde láska, je proti ní bezmocná…

Příběh trochu osamělého dvanáctiletého sedmáka Barneyho a Rona, jeho nového chodícího, mluvícího a zcela digitálního přítele, který má být, alespoň podle reklamy, „nejlepší kamarád robot“. Avšak roztomilý robot Ron není úplně v pořádku a zdá se, že je rozbitý. Na pozadí doby svázané sociálními sítěmi a prodchnuté digitálními vztahy chlapec a robot prožívají nevšední a laskavé dobrodružství, během kterého zjišťují, že pravé přátelství netkví v dokonalosti.

Melancholie dánského režiséra Larse von Triera vypráví příběh dvou sester, z nichž ta mladší se zrovna vdává. Svatební veselí se odehrává na starobylém venkovském sídle a všeobecnou sváteční náladu zakalí náhlá hrozba v podobě rudé planety, která vystoupila zpoza slunce a s níž hrozí Zemi bezprostřední srážka. Režisér Trier je pověstný precizně gradovanou atmosférou s neočekávanými zápletkami i zvraty, které ústí do ještě neočekávanějšího konce. Pověstný je i náročným vedením herců – zejména pak hereček, z nichž se právě v Melancholii v hlavních rolích představí plavovlasá kráska Kirsten Dunst, známá například z velkofilmu Spider-Man či historického snímku Marie Antoinetta, a démonická Charlotte Gainsbourg, která omráčila diváky i kritiky svým suverénním herectvím v Trierově předchozím a značně šokujícím mysteriu Antikrist.

Žáci kryjí svou novou nešikovnou třídní učitelku Josje, když zjistí, že umí mluvit se zvířaty. Dokonce z dálky slyší jejich volání o pomoc, které ji promění v superhrdinku. Poté, co přijde na pomoc některým zvířátkům, se nouzové volání ze zoologické zahrady ukáže jako velká výzva. Šipkami zklidněné tygří mládě zmizelo ve stejnou dobu jako ředitelka Jana, jejíž zlý zástupce naznačuje, že je viníkem jejích vlastních zločinů. Policie však nevěří na mluvící zvířata ani na superhrdiny.

Bývalého neodolatelného svůdníka Alfonse Karáska (M. Kopecký) vypravila manželka do lázní, aby si tam spravil náladu a nervy, a dokonce by si tam mohl najít i nějakou přechodnou známost. Jenže Alfons tentokrát nemá na zálety ani pomyšlení. O to víc se na něj v lázních ženy lepí. Zdá se, že jim nelze uniknout. Situace se ještě víc zkomplikuje po příjezdu mladé dámy (I. Janžurová), jejíž manžel (V. Menšík) je mimořádně žárlivý. Navíc v městě řádí sňatkový podvodník (V. Brodský), který je známý tím, že používá převleky. Bohužel, aby ženám unikl, začne se převlékat i Alfons Karásek. A příběh s pomocí známých melodií graduje…

Když v roce 1967 natočil režisér Zdeněk Podskalský podle scénáře Gustava Oplustila tuto hudební komedii, založil malou sérii s ústřední postavou záletného seladona, v níž spojovací a děj posouvající prvek tvoří hudební úryvky známých šlágrů. V prvním, ještě černobílém provedení, se Alfons Karásek na nádraží loučí se svou ženou, která jede do lázní. Plánuje si eroticky naplněný týden, plný žen a záletů. Na každý den jedna milenka. Jenže už na začátku se složitě vybudovaný itinerář pokazí. Nakonec se sice v jeho bytě ocitne plno krásných žen, bohužel včetně vracející se manželky. Hlavní roli si náležitě vychutnal Miloš Kopecký.