Historický

Vynikající čtyřdílná minisérie, natočená pro britskou televizní společnost ITV, vypráví příběh Ruth Ellisové, poslední ženy popravené ve Velké Británii. Ruth v roce 1955 zastřelila svého milence z dobře situované rodiny, který ji psychicky i fyzicky týral. Sama pocházela z neutěšených poměrů, před soudem však odmítla hrát roli oběti a šla proti všem dobovým společenským konvencím. Titulní roli ztvárnila vyborná Lucy Boynton, kterou diváci České televize mohou znát například ze série Harry Palmer: Případ Ipcress (2021), v roli jejího advokáta vystupuje dnes již hvězdný Toby Jones. Co do zpracování má série filmové parametry a kromě pravdivého příběhu nabízí i přesah v podobě úvahy nad britským třídním systémem, rolí ženy v tehdejší společnosti a tématem ženské vzpoury.

Nejsnáze identifikovatelný dobrodruh na světě, Bear Grylls, se vydává na cestu vyšlapanou před 2000 lety. Sleduje stopy Ježíše Krista v Izraeli. Diváci se v každém dílu mohou ocitnout hluboko v syrové a nespoutané krajině Svaté země a přitom objevovat skutečný příběh chudého tesaře, který změnil dějiny lidského rodu. S využitím metod přežití, které se staly jeho poznávacím znamením, Bear po hlavě skočí do života renegáta a spasitele, jinak řečeno Ježíše Nazaretského.

Skupina meteorologů amerického námořnictva provádí během 2. světové války měření v poušti Gobi. Netuší, že budou brzy usilovat o pomoc mongolských nomádů, aby znovu získali své lodě, které mezitím musí čelit útoku japonského letectva

27. ledna 1945 vstupují sovětské bojové jednotky do koncentračního tábora v Osvětimi. Tábor už teď nikdo nestřeží. Vojáci Rudé armády nacházejí jen pár přeživších vězňů, hromady mrtvých těl ponechaných pod širým nebem a další stopy po masovém vraždění. Celkově bylo v komplexu osvětimských táborů zavražděno více než 1 100 000 mužů, žen i dětí. 960 tisíc z nich byli Židé, a přibližně 20 tisíc takzvaní Cikáni. Vězni byli rozřazeni do různých kategorií: političtí, asociální, kriminální, homosexuálové, svědci Jehovovi a největší skupinu tvořili napříč všemi kategoriemi Židé. A výhradně Židé sem byli přiváženi za účelem okamžité fyzické likvidace. Jen nepatrná část z nich byla nasazena na otrocké práce. Čtyřicet čtyři Židů, kterým se podařilo přežít, vyprávělo svůj příběh.

Švédská malířka Hilma af Klintová (1862–1944) byla pozoruhodnou osobností moderního umění. Její obrazy, často velkých formátů, zpracovávají do vizuální podoby složité duchovní myšlenky, které vychází ze spiritismu, teosofie nebo okultismu. Hilma af Klintová se ve svých dílech odvracela od viděné reality a výrazně dříve než Vasilij Kandinskij nebo Kazimir Malevič položila základy evropského abstraktního umění. Evropskému publiku zůstala během svého života prakticky neznámou a její dílo se šířeji proslavilo až v 80. letech 20. století. Hilma af Klintová prožila dětství ve Stockholmu, kde v roce 1887 absolvovala Královskou akademii výtvarných umění. Svůj blízký vztah k přírodě uplatnila v krajinomalbách a botanických kresbách, několik let působila také jako kreslířka pro veterinární ústav. Vedle těchto komerčních zakázek se ale věnovala rovněž volné…

V lednu 1945, necelé dva týdny před evakuací vyhlazovacího tábora Osvětim-Březinka, byly veřejně oběšeny čtyři nuceně nasazené ženy, Estusia Wajcblumová, Rosa Robotaová, Ella Gartnerová a Regina Safirsteinová, obviněné ze sabotáže nacistické válečné mašinérie. Anna Wajcblumová Heilmanová, sestra Estusie a nejmladší členka ženského odbojového hnutí, si v pekle Osvětimi vedla deník, v němž popisovala, jak se více než třicet židovských žen, nuceně nasazených v muniční továrně Union, účastnilo nebezpečné operace. Střelný prach z továrny byl po malém množství vynášen a předáván mužům ze Sonderkommanda, plánujícím vzpouru.

Kubánský revolucionář stál proti diktátorovi podporovanému USA. Američané se obávali šíření komunismu a povolili CIA Castra odstranit v rámci neuvěřitelných tajných operací. Castro přesto zůstal u moci celá desetiletí

V království rozděleném náboženskými válkami a pod hrozbou britské invaze, hrstka mužů a žen zkříží meče a spojí svůj osud s osudem Francie… Temperamentní mladý gaskoněc d‘Artagnan, neohrožení a věrní královští mušketýři Athos, Porthos a Aramis, křehká Constance, ďábelsky prohnaný kardinál z Richelieu či krásná a tajemná Milady de Winter jsou hlavními protagonisty nesmrtelného vyprávění o odvaze, lásce a cti.

Československo bylo při svém vzniku jedním z ekonomicky nejvyspělejších států tehdejší Evropy. Vděčilo za to generacím průkopníků, kteří se v průběhu 19. století odvážně pouštěli do průmyslového podnikání. Jejich jména jsou již mnohdy pozapomenuta, přestože z jejich dědictví dodnes těžíme. Zůstaly po nich světově proslulé značky a pyšné tovární haly. Svou prestiž dávali okázale najevo a jejich vlastní sídla byly dílem znamenitých architektů. Dokázali však také štědře investovat do umění, neváhali s podporou mladých talentů, nezapomínali ani na sociální programy a filantropii obecně. Jejich jména stojí za to, aby byly připomínány.

V roce 1943 se Hitler snaží zvrátit dosavadní vývoj války. Veškeré snahy včetně největší tankové bitvy končí neúspěchem. Po vytvoření druhé fronty Hitler dělí jednotky mezi východ a západ.