Historický

Jedinečné architektonické dílo v srdci Paříže, Hôtel de Ville, patří k nejvýjimečnějším, ale zároveň nepříliš opěvovaným stavbám francouzské metropole. Radniční budova  francouzského hlavního města připomíná včelí úl – každý den tu pracuje tisíc zaměstnanců a jedenáctkrát do roka tu zasedá sto šedesáti tříčlenná městská rada. Zdejší kancelář starosty je díky své rozloze dokonce větší než kancelář prezidenta republiky či předsedy vlády. Tento pařížský palác všech superlativů má bouřlivou minulost.

Film inspirovaný skutečným příběhem jednoho z největších vojevůdců své doby, nikdy neporaženým Janem Žižkou z Trocnova, který se stal díky svým činům legendou. Evropa na konci 14. století. Vše, co vybudoval Karel IV., císař římský a zároveň český král, se rozpadá. Staleté pořádky se otřásají v základech. Císařův prvorozený syn a nástupce Václav IV. je příliš slabým panovníkem do takové doby. Přední magnát v zemi, pan Jindřich z Rožmberka, pohlcuje dvorce svobodných zemanů jeden po druhém. Ale jeden z nich se mu postaví, jeho jméno je Jan Žižka.

Emil přijíždí roku 1961 za svým bratrem Alexem do filmového studia Babelsberg v Německu, kde potkává krásnou dívku, do které se zamiluje na první pohled. Myslí si, že je to světoznámá francouzská herečka Beatris, ale je to jen její dablerka Milou. Emil zničí při natáčení kulisy a je drzý na Beatris, a tak je vyhozen ředitelem z Babelsbergu. Milou ho zachrání a utečou spolu na její tajné místo. Emil si s ní domluví další schůzku, na kterou Milou nepřijde, protože jsou uzavřeny hranice mezi východním a západním Německem. Emil Milou opravdu miluje a vymyslí plán, jak ji znovu vidět. Pod falešným jménem si zabere kancelář a chce vymyslet film, kvůli kterému by Beatris s Milou přiletěli zpět. Maskérka Christa ho…

Harold Schenck byl amatérský filmař a fotograf, kterému se v roce 1937 podařilo natočit jedinečné záběry posledních okamžiků existence světoznámé vzducholodi Hindenburg. K záznamu se dokonce nedostali ani tehdejší vládní vyšetřovatelé neštěstí. Snímek začíná dříve než obvyklé filmy známé z týdeníků a byl natočen ze zcela neznámého úhlu, na němž vynikla celková délka a šířka mamutího vzdušného plavidla. Jedná se také o jediné známé záběry Hindenburgu během letu. Tým složený z vyšetřovatelů leteckých neštěstí, historiků a vědců se na základě tohoto nového důkazu pokusí zanalyzovat světoznámé neštěstí.

V roce 2008 skupina stavebních dělníků pokládajících dráty pro nedalekou školu v estonském Saaremaa náhodou objevila první ze dvou lodí z doby Vikingů a v nich lidské kosti a velké množství hrobových předmětů. Brzy se sem zaměřily zraky mezinárodní badatelské obce s otázkami jako kdo jsou lidé v těchto hrobech, kdo je pohřbil a co se tam před 1 300 lety stalo? Archeologové hledají odpovědi na tyto otázky již 13 let a my díky možnosti přístupu k předním archeologům a díky dramatickým rekonstrukcím můžeme také odhalovat tajemství těchto dvou znovuobjevených lodí, jež by mohly změnit naše chápání Evropy z vikingských dob.

Detektiv z oddělení vražd Rod Demery a vědkyně, profesorka Turi Kingová používají moderní techniky při vyšetřování nejzajímavějších vražd z historie. Rod navštíví místa činu a vede rozhovory se svědky archeology, zatímco Turi zkoumá nejnovější forenzní důkazy. Starověké vraždy, které tým vyšetřuje, se odehrály v různých zemích světa včetně Itálie, Skotska, Dánska a USA. Ve Skotsku vyšetřují hned dvě vraždy – jednou je vražda vojáka a druhou podivná smrt Pikta, který byl nalezen v odlehlé jeskyni. Vydají se také do Itálie, aby vyšetřili záhadný případ středověkého vojevůdce, o němž se mnozí domnívají, že byl otráven… A také prošetří dvě z nejslavnějších starověkých vražd v historii, Ledového muže Ötziho a Tollundského muže, který byl nalezen v bažině v Dánsku. Rod a Turi…

Jedná se o film, který v příběhu Husova italského žalářníka Roberta Tallia a nevěstky Markéty, popisuje historické události v Kostnici a poslední měsíce života Jana Husa. Tento film však nemá být věrnou historickou rekonstrukcí, ale za cenu určité fabulace má především zdůraznit některé z Husových myšlenek a přiblížit je současnému divákovi.

Oktavián, později první římský císař Augustus. S pomocí svých vojsk se probojoval k moci. Své konkurenty převyšoval chytrostí a bezohledností. Přesto za vlády tohoto muže začíná období rozkvětu Římské říše. Moc mu pomáhá upevňovat i jeho ctižádostivá žena Lívia, která mu byla rádkyní a důvěrnicí. Jejich manželství zůstalo bezdětné, přesto se mezi jejich potomky z předchozích manželství rozhořel krvavý boj o následnictví. Na straně jedné Lívia a její syn Tiberius, na straně druhé Augustova jediná dcera Julia, jež přivedla na svět tři právoplatné vnuky císaře. Která z žen vyhraje a přiměje vladaře, aby jejímu synovi přenechal řízení Římské říše? Uspět může jen ta, která se nezalekne vražd.

Autorka a režisérka Greta Gerwigová (Lady Bird) vytvořila Malé ženy, které čerpají z klasického románu a díla Louisy May Alcottové, a zároveň se v autorčině alter egu Jo Marchové odráží její fiktivní život. V podání Gerwigové se oblíbený příběh sester Marchových – čtyř mladých žen, z nichž každá je odhodlaná prožít život podle svého – stává nadčasovým a velice aktuálním. V rolích Jo, Meg, Amy a Beth Marchových se objevují Saoirse Ronanová, Emma Watsonová, Florence Pughová a Elize Scanlenová; dále se představují Timothee Chalamet jako jejich soused Laurie, Laura Dernová jako Marmee a Meryl Streepová jako teta Marchová.

Velehradské příběhy svobody z let nesvobody.Velehrad ležící nedaleko Uherského Hradiště je bezesporu jedním z nejvýznamnějších poutních míst celé země, možná dokonce i místem nejvýznamnějším. Široká veřejnost jeho dávnou historii zná a přímo si jej spojuje s dědictvím Velké Moravy, s dědictvím věrozvěstů Cyrila a Metoděje. Podstatně méně známá je ale jeho historie nedávná. Historie, při níž si toto místo muselo doslova vybojovat a obhájit své postavení a svou tradici. Komunistický režim se pokoušel umenšit jeho církevní význam, zakrýt duchovní odkaz a lidé, kteří se v tomto směru proti režimu postavili, byli pronásledováni. Toto období je rámováno lety 1948 až 1989, i když toto rozmezí možná není úplně přesné: závěr období nesvobody je tu spíše symbolizován návštěvou Jana Pavla II. v dubnu…