Historický

Kódy a šifry, od bizarních starověkých značek až po náhodná čísla a písmena, se po tisíciletí používaly k posílání tajných zpráv, skrývání identity a k nezákonným operacím. Rozluštění těchto kódů může odhalit vojenská tajemství, demaskovat smrtící nepřátele a dokonce rozluštit ztracené civilizace. Tento seriál odhaluje některé z nejznámějších, včetně nechvalně proslulých, šifer a odhaluje, jak se podařilo je rozluštit, jaké geniální mozky je rozluštily a jaká záhadná tajemství skrývaly.

Zhruba před pěti tisíci lety žil bezohledný a ctižádostivý muž jménem Memnon, který byl přesvědčený, že je povolaný vládnout lidem, žijícím v egyptské poušti. Postavil se proto do čela barbarské armády a nemilosrdně vraždil každého, kdo se nechtěl podřídit jeho vůli. Předcházel ho strach a hrůza, neboť mnozí věřili, že Memnonovy kroky řídí někdo jiný, kdo s jistotou ví kdy a kde zaútočit. Proto také odcházel z každé bitvy jako vítěz. Jen několik rodových kmenů našlo sílu a odvahu zastoupit Memnonovi cestu k trůnu. Do jejich čela se postavil Mathyus, kterému v žilách kolovala válečnická krev…

Turner a Constable malují svou vlast, každý podle sebe. Krajinomalba patří v Anglii k nejdůležitějším žánrům a pohled Angličanů na vlastní zemi je dodnes ovlivněn obrazy těchto dvou malířů.

Po několika měsících tvrdých bojů Rudá armáda definitivně vytlačí nepřítele z vesnice Ovsyannikovo, za cenu obrovských ztrát – ze skupiny zůstane jen třetina osazenstva. Vyčerpaní, na hranici sil čekají vojáci na posily, ale z velitelství přichází rozkaz – udržet vesnici za každou cenu, což se rovná trestu smrti. Velitel roty čelí obtížné volbě – buď ztratit zbytky jednotky na základě nesmyslného příkazu, nebo stáhnout své lidi z válečného pekla, ale zároveň opustit své pozice a následně jít před vojenský tribunál za porušení tohoto rozkazu. V extrémně realistických detailech je zobrazena pouze jedna divoká bitva, ve které se odráží celá pravda o válce.

V roce 1922 objevil britský archeolog Howard Carter neporušený hrob egyptského faraona Tutanchamona. Tento nález uchvátil lidstvo nejen díky neuvěřitelným pokladům, které byly v hrobce, ale hlavně díky záhadným událostem, jež následovaly po jeho otevření, což z objevu učinilo pravý mýtus. Celkem 27 nevysvětlitelných úmrtí, nehod, nemocí… Vše nasvědčovalo tomu, že na tým archeologů padla kletba. Došlo k mnoha neštěstím, před kterými byli předem varováni.

Ve druhé polovině 70. let byla jedna z největších památek v Egyptě, areál ostrova Fílé, přestěhována na sousední ostrov. Komplexu svatyní pocházejících z dob ptolemaiovské dynastie i římské nadvlády hrozilo zatopení vinou stavby dvou mohutných přehradních hrází poblíž jihoegyptského Asuánu. Od velkolepé záchranné akce organizace UNESCO již uplynulo půlstoletí, přesto nad ní dodnes zůstává rozum stát. Tisícovkám dělníků, archeologů, zeměměřičů a zástupců dalších profesí se podařilo přemístit nedocenitelné památky včetně vzácných hieroglyfických nápisů, svědků závěrečné éry věhlasné egyptské civilizace.

Dokudramatický snímek nás přenese do března roku 1938, kdy se Rakousko stává součástí Třetí říše. Jednou z prominentních osob společenského, a především finančního světa je i Louis Nathaniel Rothschild, potomek rakouské větve slavného rodu bankéřů. Coby Žid se pokusí zemi ihned opustit, aby se vyhnul perzekuci nacistických úřadů, je však zadržen při odletu a následující rok stráví vězněn v hotelovém pokoji. Jen díky neoblomné snaze dalších členů rodu Rothschildů žijících v jiných částech Evropy a po zaplacení gigantického odstupného mu bude umožněno odcestovat. Kde se však vzala sláva a bohatství, zčásti náležející i Louisi Nathanielovi?

Viktoriánská éra určila podobu moderní Anglie. A jeden muž v ní zanechal nesmazatelnou stopu. Princ Albert, manžel královny Viktorie, byl vizionář a angažoval se v architektuře, školství i sociálních otázkách. Dal výrazný podnět k reformám občanské společnosti a zastával se chudých způsobem, který tehdy nebyl běžný. Jako jeden z prvních si uvědomil důležitost a možnosti využití fotografie a stal se iniciátorem a organizátorem první světové výstavy v Londýně. Spisovatel a historik Saul David nás provede královskými archivy a přiblíží nám osudy a myšlenky „Prince chotě“ prostřednictvím jeho osobních dopisů, rodinných fotografií i konkrétních budovatelských plánů, jež se však vinou Albertova předčasného skonu v pouhých 42 letech podařilo uskutečnit jen zčásti.

Vždy se předpokládalo, že všichni vikingští válečníci byli muži. Nové poznatky to však zpochybňují. Vědci v čele s průzkumnicí National Geographic Ellou Al-Shamahiovou využijí nejmodernější technologie k potvrzení, že před více než tisíci lety bojovaly v řadách Vikingů i ženy.

Novinka režiséra Guye Ritchieho velmi osobitě a nadčasově vypráví klasický příběh formou nové akční fantasy. Když je v Artušově dětství zavražděn jeho otec, zmocní se koruny Artušův strýc Vortigern (Jude Law). Artuš, oloupený o následnické právo prvorozeného syna, vůbec netuší, kdo ve skutečnosti je, vyrůstá v tvrdém prostředí městských uliček. Když se mu ale podaří vytáhnout meč z kamene, obrátí se mu život vzhůru nohama a musí vzít na vědomí svůj skutečný původ.(Freeman Ent.)