Historický

Ve Versailles se neustále něco děje, všude, v každém okamžiku. Každý den se o chod paláce i rozlehlého parku stará celá armáda lidí. Tito odborníci poprvé svolili, aby někdo nahlédl do zákulisí jejich každodenní práce a tajů jejich umění. Po dobu 100 dní se v tomto dokumentárním cyklu zpovídali ze svého vztahu k zámku ve Versailles, který je proslulý po celém světě. Jeho historie, osoby, které v něm žily, intriky a lásky králů a dvořanů, každý detail tohoto neuvěřitelného místa je všeobecně známý. Není tedy divu, že se versailleský zámek stal místem, kde vznikla řada filmů a seriálů. V Zrcadlovém sále, v reálných dekoracích zámku se nedávno konalo natáčení nového seriálu o Marii Antoinettě. Právě zde, ve Versailles v roce…

Dokument chce osvěžit polozapomenutá fakta prostřednictvím historika a specialisty na moderní české dějiny – profesora Univerzity Karlovy Jana Rychlíka – autora knihy Podkarpatská Rus v dějinách Československa. Zároveň chce osvětlit vznik českého národa, který – na rozdíl od Rusínů – v 19. století povstal z masy pologramotných sedláků. Ne každé lidské společenství totiž dokáže překonat sebe sama, udržet si a pěstovat svou úroveň. Tato výzva je aktuální i dnes!

Životopisný príbeh Pavla Emanuela Dobšinského – televízny film o živote a poznaní človeka, ktorý dokázal ostať napriek dobe verný sebe, svojmu ľudu i svojim myšlienkam. Príbeh začína na sklonku života veľkého rozprávkara, kedy cez vlastné spomienky, zachytené jeho rukou i v knižnej podobe, sa vracia do svojho detstva, času nástupu na levočské gymnázium, do r.1840. Autor Peter Glocko, dôverný znalec Dobšinského diela aj života, nás v tomto filme prevedie všetkými osobnými i historickými peripetiami hrdinovho života, odhalí vplyvy, ktoré poznačili jeho schopnosť vtesnať do svojich príbehov múdrosť poznania i znalosť ľudu, z ktorého pochádzal, ako i základné životné princípy, ktoré čitateľ – veľký či malý – dodnes z jeho rozprávok čerpá. Umné odhalenie spätosti fikcie jeho rozprávok a faktov jeho…

V postavě Falstaffa Welles skvěle spojil bujarý komediální pohled s trudnomyslným dumáním o zvratech osudu. Falstaff spolu s princem Halem, ochotným se účastnit každé výtržnosti, vymetá krčmy a prožívá napínavá dobrodružství, aby byl hořce odmrštěn v okamžiku, kdy mladík nastoupí na královský trůn. Orson Welles nalezl své alter-ego: při povrchním pohledu bychom mohli konstatovat, že se ve Falstaffovi převtělil do žokovitě tlustého vychloubačného mluvky, jenž malichernou a směšnou zbabělost svých skutků později zakrývá vodopády slov, v nichž hájí své udatenství. Avšak kresba Falstaffa není zdaleka jednoznačná: je to poživačný přítel dobrého pití, laškování s děvčaty, člověk odmítající si připustit své neduhy, ochotný se rozdělit, ale hlavně je to za všech okolností optimistická bytost. Je jistě směšný, dojemný, ale důvěra, jakou…

V červnu 1940 Portugalsko velkolepě oslavovalo výročí své státnosti. Sedm milionů jeho obyvatel nadšeně vyrazilo do ulic. Antonio de Oliveira Salazar, svrchovaný vládce země, je navenek optimistický. Ale ve skutečnosti má o další nezávislost Portugalska obavy. Je si totiž vědom toho, že na světové politické šachovnici je jeho stát jen jakýmsi nekrytým pěšcem. Probíhá druhá světová válka, Třetí říši se neubránila ani velká francouzská armáda. Ulicemi západoevropských měst prochází smrt a zmar, Hitlerovi se na odpor staví už jen Winston Churchill. Salazar je sice fašistickým diktátorem, ale Portugalsko poutají k Británii staleté svazky. Nyní by se měl rozhodnout, na čí stranu se postaví. Vychytralý politik se rozhodl pro pragmatickou politiku. Jeho hlavním cílem je válku stůj co stůj přežít.

Sledujte životy vikingů v době velkých změn ve společnosti i životním prostředí, změn, které přinutily vikingy opustit Skandinávii a vydat se na cestu až do Francie, kde je ovlivnila kulturní integrace a křesťanství a způsobila, že vikingové hráli obrovskou roli při proměně Evropy na to, čím je dnes. Vydejme se zpět na začátek věku vikingů se zaměřením na Skandinávce, kteří se stali Normany a nakonec se vydali do Anglie, aby se ujali anglického trůnu. A také prozkoumáme událost často charakterizovanou jako konec vikingského věku: bitvu u Hastingsu v roce 1066.

Nebeské průduchy se otevřely a po čtyřicet dní a čtyřicet nocí bez přestání pršelo. Šlo o apokalyptickou katastrofu. Odevšad se řinula voda. Seshora i zezdola. A pokryla celou zemi. Bůh se rozhodl zničit všechen život na zemi. S výjimkou jednoho muže, kterému přikázal postavit loď – Archu. A tím mužem byl Noe. Je biblická potopa jen výplodem lidské fantazie? Je pouhým mýtem? Nebo má historický základ?

Dokumentárny film o poprednom slovenskom diplomatovi, prvom veľvyslancovi povojnovej republiky pri OSN.

Dvoudílné dokumentární drama vypráví neobyčejný a záhadný příběh o ruské ponorce nazvané Rudý říjen. Ponorka se ztratila 8. března 1968 a tato událost málem vyvolala válečný konflikt mezi Sovětským svazem a Spojenými státy. Hraný film Hon na ponorku pojednává o neodhaleném sovětském nukleárním podmořském plavidle, jehož kapitán nesplní rozkaz, který dostal, a pokusí se uprchnout do Spojených států, zatímco je pronásledován jak americkou, tak sovětskou flotilou. Děj filmu natočeného podle bestselleru Toma Clancyho nás seznamuje s technologií, dramatičností a specifickými rysy podmořského válčení. Jen málokdo ví, že obě díla, knihu i film, inspirovala utajená nukleární bitva, která měla podle jistých názorů změnit dosavadní proud dějin.

Film se odehrává v době od května do září roku 1940, kdy se nacistické Německo pokusilo o invazi do Británie a jeho letectvo svedlo pod vedením maršála Göringa leteckou bitvu proti početně mnohem slabšímu anglickému RAF. Statečný boj vyčerpaných anglických pilotů proti početně mnohem silnějšímu nepříteli patří k nejslavnějším kapitolám druhé světové války.