Dokumenty

Obyvatelé francouzské metropole se odmítali s okupací svého města smířit. Vytvářeli odbojové skupiny, které všemi prostředky bojovaly proti svým utlačovatelům: distribuovali zakázané materiály, zachraňovaly spojenecké letce a páchaly sabotáže. Do těchto aktivit se však zapojovala jen menšina obyvatel, riziko odhalení bylo totiž neuvěřitelně vysoké a celá věc vypadala po pádu Francie ztraceně. Většina lidí sice nesla kolaboraci nelibě, ale mnozí lidé ji vnímali jako běžnou součást života i prostředek k přežití. Se zhoršováním situace v hlavním městě však dosavadní rovnováha loajality a moci dospěla v létě 1944 k bodu zvratu. Paříž se ocitla na pokraji vyhladovění a nacistické porážky v severní Africe a Itálii, na nichž se v řadách Spojenců podílely i síly Svobodné Francie pod vedením Charlese de Gaulla,…

Od prvních lednových dnů 1993 začal uvádět federální program Československé televize v pondělním hlavním vysílacím čase ve 20.00 hod. tento dokumentární cyklus, který od začátku lámal historické rekordy v divácké sledovanosti (a nejen dokumentárního žánru). Ve své první sérii v letech 1993-94 zaznamenával v krátkých portrétech „Sto Čechů dneška“- elitu národa, o které se do té doby často nesmělo mluvit, nebo ani nevědělo. Samotný pojem „elita“ i výběr jednotlivých osobností vyvolal vášnivou diskusi v českých médiích a protesty některých známých osobností. Zároveň se však stal společenským fenoménem a nejsledovanějším dokumentárním cyklem celých devadesátých let – dodnes nebyl žádným jiným cyklem překonán! (První díly shlédlo více než 60% české populace a několik miliónů diváků mu zůstalo věrných až do samotného konce)….

Cyklus půlhodinových dokumentů nabídne pohled do zákulisí vyšetřování nejznámějších porevolučních kauz, například orlických vražd, Biedermanova gangu nebo sériových vrahů manželů Stodolových. Spolu s tvůrci se diváci podívají na práci různých policejních složek od psovodů přes detektivy až po vyjednavače a seznámí se také s méně známými, ale o to děsivějšími případy vražd v kruhu rodiny. O případech budou hovořit vyšetřující policisté, příbuzní obětí, ale také samotní vrazi. Díky exkluzivním archivním materiálům z policejních rekonstrukcí pak budou mít diváci možnost podívat se skutečným zločincům do tváře a zjistit, jak se ve skutečnosti chovají a jak přemýšlejí.

Dokumentární film o velkém českém prozaikovi, dramaturgovi a filmovém a televizním scénáristovi Vladimíru Körnerovi. Je podepsán pod řadou scénářů ke skvělým českým filmům, např.: Místenka bez návratu, Údolí včel, Adelheid, Zánik samoty Berhof, Kukačka v temném lese, Pramen života a mnoho dalších.

Geograf, orientalista, arabista, biblista, etnograf, spisovatel, fotograf, beduín, kněz, cestovatel. Alois Musil, rodák z moravského Rychtářova, prošel během svého života množstvím rolí, které mu zajistily světový věhlas. Objevem pouštního zámečku Amra přepsal dějiny arabského umění, jeho mapy pomohly při přetváření Blízkého východu a z jeho děl dodnes potomci beduínských kmenů čerpají při objevování své zapomenuté historie. Jako duchovní, přítel habsburské císařské rodiny i Tomáše Garriguea Masaryka však po roce 1948 skončil v zapomnění. Jeho odkaz ale inspiruje dodnes.

Obyvatelé francouzské metropole se odmítali s okupací svého města smířit. Vytvářeli odbojové skupiny, které všemi prostředky bojovaly proti svým utlačovatelům: distribuovali zakázané materiály, zachraňovaly spojenecké letce a páchaly sabotáže. Do těchto aktivit se však zapojovala jen menšina obyvatel, riziko odhalení bylo totiž neuvěřitelně vysoké a celá věc vypadala po pádu Francie ztraceně. Většina lidí sice nesla kolaboraci nelibě, ale mnozí lidé ji vnímali jako běžnou součást života i prostředek k přežití. Se zhoršováním situace v hlavním městě však dosavadní rovnováha loajality a moci dospěla v létě 1944 k bodu zvratu. Paříž se ocitla na pokraji vyhladovění a nacistické porážky v severní Africe a Itálii, na nichž se v řadách Spojenců podílely i síly Svobodné Francie pod vedením Charlese de Gaulla,…

V roce 2016 se Lence a Radoslavovi Hajgajda narodil syn Oliver. Po čtyřech měsících se dozvěděli, že syn trpí Angelmanovým syndromem. Už v roce 2018 měli založenou neziskovou organizaci ASGENT, která se spojila s unikátním pracovištěm významného českého vědce Radislava Sedláčka České centrum fenogenomiky AV ČR a začali vybírat peníze na základní výzkum syndromu s cílem nalézt léčbu. Asociace ASGENT pátým rokem vybírá peníze na výzkum, sponzoruje práci vědců, edukuje veřejnost, propojuje odborníky a dělá unikátní sběr dat o nemocných Angelmanovým syndromem. V Čechách máme kolem 8 tisíc geneticky podmíněných onemocnění, které se týkají zhruba 400 tisíc dětí. Pojišťovny velkou část léčby takovýchto pacientů nehradí. Sbírky, ke kterým se uchýlí rodiče dětí, jsou opravdu jediným způsobem, jak získat peníze na…